Paliva

Rudy

Nerudné suroviny

Chemický průmysl potřebuje kromě paliv a rud i další suroviny, mezi nimiž jsou např. fosfáty, sůl a síra. Sklářské písky jsou pro výrobu skla, kaolin na keramické výrobky, dále pak písek, štěrkopísek, žula, vápenec. Drahé kovy, kam se řadí zlato, stříbro a platina, se používají jak k dekoračním účelům, tak třeba v elektrotechnice. Au a Pt se těží v Jižní Africe, Ag v Mexiku.
V době slovanské došlo ke značnému rozvoji železářství, které bylo prokázáno archeologickými nálezy starých hutí v okolí Rudice, Olomučan a Habrůvky. Jako nerostná surovina byla opět používána železná ruda rudických vrstev. O způsobu dobývání nemáme v současné době k dispozici hodnověrné údaje, lze však oprávněně předpokládat nejen povrchový sběr rud, ale i systematickou těžbu v nehlubokých důlních dílech. Spolu s limonitem byly využívány i doprovodné jíly a písky rudických vrstev k přípravě žáruvzdorných materiálů, především k budování hutí a k výrobě keramiky. Archeologický průzkum ukázal, že 8. a 9. století bylo na území Moravského krasu obdobím velkých, dobře organizovaných hutnických celků, které byly na vysoké technologické úrovni. Tradiční těžba a zpracování železné rudy doznává svého kvalitativního a kvantitativního skoku ve 2. polovině 18. a v 19. století, kdy bylo území Rudické a Babické plošiny intenzivně využíváno především hlubinným způsobem. Hloubka šachet se pohybovala mezi 20 až 140 m. Těžba rud byla ukončena v roce 1893 pro vyčerpání ložisek a nerentabilnost těžby. Od té doby jsou známy pouze povrchové a ojediněle i důlní těžby keramických a slévárenských jílů a písků. Do sféry využívání nerostných surovin na území Moravského krasu musíme započítat i využívání krasových dutin. Kromě úkrytů a přirozených přístřešků byly využívány zejména jeskynní sedimentární výplně. Sloužily k těžbě písků (Býčí skála) a fosfátových hlín (Výpustek, Jáchymka).
V současné době na území CHKO Moravský kras zůstává v provozu poslední těžební provoz. V lomu u obce Ochoz se těží devonské vápence částečně využívané jako drcené kamenivo, což je velmi neekonomické a nehospodárné využívání této kvalitní suroviny, mající své kořeny již minulosti. V současné době tento problematický provoz přechází na výrobu tzv. mikromletých vápenců, což je významná surovina pro chemický průmysl, výrobu léčiv a pod. Zbytková surovina bude využívána jako materiál pro výrobu stavebních tvarovek a umělých mramorů.
Podstatně složitější situace je v případě rozsáhlého komplexu lomů u Mokré, kde se intenzivním způsobem těží vápence a korekční sialické suroviny pro výrobu cementu. Dobývací prostor o rozloze několika km2 sice nezasahuje do CHKO Moravský kras, ale prakticky celá severní hranice prostoru přímo navazuje na úředně vymezenou hranici CHKO Moravský kras. V minulých letech se díky spolupráci s těžařem (CVM Mokrá, a.s.) a Obvodním báňským úřadem v Brně podařilo usměrnit technologii trhacích prací. Na základě měření seismických vzruchů při odpalu byly stanoveny limity maximálních náloží i způsob časování náloží v jednotlivých vrtech. Zcela byla eliminována praxe tzv. sekundárních odstřelů (rozpojování velkých balvanů) používáním tzv. bouracích kladiv. Tento přístup se uplatnil i v lomu Ochoz. Rovněž se podařilo provést odprášení drtičů, což byl také jeden z vážných problémů minulosti.









nevim proč tam neni kolik se toho vytěžilo U NÁS V ROCE 2007.mám referát a nemůžu to najít...