______________________________________________________________________
FOTKY KOPÍRUJTE S IKONKOU BLOGU, TEXTY NEKOPÍRUJTE VŮBEC!!!

Aktuálně: Downloads The Vampire Diaries: 1. série + 2. série

Čtěte povídku na pokračování WereWolfWoman, která volně navazuje na BD!!!
V nové 43. kapitole čtěte, jak si Leah a Embry užijí první společné
chvilky po několika měsících. :)
Přečtěte si také povídky, vyprávěné:
______________________________________________________________

Březen 2007

Fénixův řád - 1.kapitola 3/3

21. března 2007 v 9:11 - HP5
S okolní nocí se dělo něco zvláštního. Indigově modrá obloha, až dosud posetá hvězdami, znenadání uhlově zčernala a nesvítilo na ní jediné světélko - hvězdy, měsíc, mlžně zářící lampy pouličního osvětlení na obou koncích uličky, to všechno zmizelo. Ztratilo se i vzdálené vrčení aut a tichý šepot stromů. Příjemně teplý večer byl náhle mrazivě a štiplavě studený. Byli obklopeni dokonalou a naprosto neproniknutelnou tichou tmou, jako by nějaká obří ruka zakryla celou uličku tlustým, ledově chladným pláštěm a oslepila je.

Fénixův řád - 1.kapitola 2/3

21. března 2007 v 9:09 - HP5
Nemysli na to, napomínal se Harry přísně, toho léta už nejméně posté. Dost špatné bylo už to, že se na ten hřbitov ve snu neustále vracel; nemělo smysl přemýšlet o něm i ve dne.
Zahnul za roh a procházel Magnoliovou ulicí. Přibližně v polovině minul úzkou mezeru při stěně garáže, kde poprvé spatřil svého kmotra. Sirius alespoň očividně chápal, jak se Harry cítí. V jeho dopisech sice také scházely jakékoli konkrétní informace jako v dopisech od Rona a Hermiony, místo dráždivých náznaků ho však kmotr alespoň nabádal k opatrnosti, a snažil se ho utěšit.

Vím, že tě to musí hrozně otravovat… Do ničeho se nemíchej a všechno bude v pořádku… Buď opatrný a nedělej nic ukvapeně…

Fénixův řád - 1.kapitola 1/3

21. března 2007 v 9:05 - HP5
Kapitola první

Polibek pro Dudleyho

Byl to dosud nejteplejší den celého léta, schylovalo se k večeru a velké, solidně stavěné domy v Zobí ulici tonuly v ospalém tichu. Auta, která se obvykle blýskala čistotou, stála zaprášená na příjezdových cestách a kdysi smaragdově zelené trávníky byli vyprahlé a zažloutlé - zalévání bylo vzhledem k panujícímu suchu zakázáno. Obyvatelé Zobí ulice, kteří tak byli připraveni o svou obvyklou zábavu - totiž mytí aut a stříhání trávy - se uchýlili do stínů svých chladných domů a okna nechávali otevřená dokořán, protože doufali, že se jim dovnitř podaří přilákat neexistující vánek. Jediný, kdo zůstával venku, byl asi patnáctiletý chlapec, který nehybně ležel na zádech v květinovém záhonku, před domem číslo čtyři.