Tak jo, je to starší shoot, ale je zajímavej! I když je pravda, že Rob tam vypadá, jako by se týden neholil... no ale zase je tam režisérka, což je shoot, kterých moc není. A líbí se mi to pozadí.
V úterý se stal Cam Gigandet otcem! Narodila se mu zdravá holčička a podle slov Camova otce se chtějí s jeho přítelkyní Dominique Geisendorff co nejdřív vzít.
"Manželství je definitivně zakotvené v jejich plánech do budoucnosti," řekl. "Nechtěli se vzít než se dítě narodí, ale Dom bude naší snachou dříve nebo později, moc ji milujeme."
Tenhle shoot je hoooodně starý, nicméně jsem ho sem pořád nedala. No a teď se objevily nové fotečky, tak jsem uznala za vhodné ho sem dát právě teď! Jsou sice staré, ale mně se děsně líbí. :)
Konečně známe konečné obsazení herců, které ztvární Volturiovy. Některé jsem si představovala úplně jinak, ale třeba Jane nebo Demetri budou suproví. Naproti tomu Alec se jim moc nepovedl...
Marcus Volturi - Christopher Heyerdahl
Tento herec se narodil v Kanadě. Vidět jste ho mohli ve filmech Blade: Trinity, Catwoman, Sama v temnotě, Hemoglobin nebo v seriálech Smallvile či Stargate Atlantis.
Díky mému esbéčku V@mp!r€ L@dy jsem se naučila dělat blendy. Takže jí tímto děkuju a tady je jich pět... jsou to úplně moje první, tak to berte s rezervou... Snad se líbí aspoň trochu, no. :)
Dnes slaví už své devatenácté narozeniny herečka Emma Watson. Známe ji samozřejmě jako Hermionu Granger ze série Harry Potter, dále ji můžeme vidět ve filmu Ballet shoes.
Narodila se 15.4.1990 v Londýně.
Kromě ní slaví také Emma Thompson, kterou známe jako Sybilu Trelawney.
Nezůstali jsme dlouho venku, jak jsem slíbila. Nepřekvapilo mě, když jsem viděla, že se ještě svítí, když jsme zastavili před domem - věděla jsem, že Charlie bude čekat, aby mi ještě trochu kázal.
"Radši bys neměl chodit dovnitř," řekla jsem. "Tím by se to jenom zhoršilo."
"Náladu má relativně dobrou," popichoval mě Edward. Tvářil se tak, že jsem si říkala, jestli mi náhodou neuniká nějaký vtip. Koutky úst se mu zvedaly, jak potlačoval smích.
"Tak zatím čau," zamumlala jsem mrzutě.
Zasmál se a políbil mě na temeno. "Vrátím se, až Charlie začne chrápat."
Televize byla nahlas, když jsem vešla dovnitř. Napadlo mě, že se kolem pokoje proplížím.
"Mohla bys přijít sem, Bello?" zavolal Charlie a zmařil tak můj plán.
Neochotně jsem udělala pět pomalých kroků do obýváku.
"Co se děje, tati?"
"Byl to dneska hezký večer?" zeptal se. Zdál se nesvůj. Hledala jsem v jeho slovech skryté významy, než jsem odpověděla.
"Ano," řekla jsem zdráhavě.
"Co jste dělali?"
Pokrčila jsem rameny. "Byli jsme s Alicí a Jasperem. Edward porazil Alici v šachu a pak jsem hrála já s Jasperem. Rozdrtil mě.
Usmála jsem se. Sledovat, jak Edward s Alicí hrají šachy, byla snad nejzábavnější podívaná na světě. Seděli téměř bez pohnutí a zírali na šachovnici, zatímco Alice předvídala tahy, které udělá Edward, a ten jí na oplátku z hlavy četl tahy, kterými mu to oplatí. Většinu partie odehráli v duchu; myslím, že oba udělali dva tahy pěšcem, načež Alice převrátila svého krále a přiznala porážku. Trvalo to celé tři minuty.
"Musím odejít," zašeptala jsem. "Musím jít hned, dokud je tma a dokud všichni spí."
"Takže vážně odcházíš?" zamumlal smutně a odvrátil hlavu.
"Víš stejně dobře jako já, že to musím udělat. A sama," dodala jsem pro jistotu. Drásalo mi to srdce, ale věděla jsem, že dělám správně. Díky té noci jsem si uvědomila, co musím udělat. Včerejší rozchod byl definitivní, tohle bylo opravdu jenom pozdní rozloučení.
V očích se mu zračila bolest, ale viděla jsem na něm, že konečně pochopil. Došlo mu, že nemůže opustit svou matku, svou smečku... věděl, že se otiskne a mně by tím pak ubližoval. Byla jsem si jistá, že mi to nechce ztěžovat.
"Půjdeš mě doprovodit?" zeptala jsem se tiše, aniž bych se na něj podívala.
Neřekl nic, ale po chvilce jsem slyšela, jak vstává z postele. Pohyb za mnou byl tichý, ale jistý. Cítila jsem jeho pohlazení na svých ramenou a bezděčně se otočila.
Podíval se mi do očí s odevzdaným výrazem. Věděl, že tohle je opravdu naposled, co se na nějakou dobu vidíme. Pohladil mě po tváři a přejel až k boku. Pak se ke mně pomaličku nahnul a jemně přitiskl svoje rty na ty moje. Líbal mě jen chvilku, než se odtáhl a objal mě.
"Myslím, že líp jsme se rozloučit nemohli," zašeptala jsem mu do ramene. "Děkuju."