______________________________________________________________________
FOTKY KOPÍRUJTE S IKONKOU BLOGU, TEXTY NEKOPÍRUJTE VŮBEC!!!

Aktuálně: Downloads The Vampire Diaries: 1. série + 2. série

Čtěte povídku na pokračování WereWolfWoman, která volně navazuje na BD!!!
V nové 43. kapitole čtěte, jak si Leah a Embry užijí první společné
chvilky po několika měsících. :)
Přečtěte si také povídky, vyprávěné:
______________________________________________________________

WereWolfWoman - 36. kapitola

12. února 2011 v 11:44 | elle |  ••• POVÍDKY
Další kapitola Werewolfwoman. :)
NEKOPÍROVAT!!!!!!!!!!!
Užijte si čtení, komentáře jsou vždy vítané. ;)



Carlislův odchod jsem ani nezaregistrovala. Byla jsem moc šokovaná na to, abych dokázala rozumně uvažovat. Chtěla jsem jen jediné - mít u sebe Embryho.
Nechala jsem oční víčka pevně přitisknutá k sobě, abych se nemusela na nic dívat. Světlo lampy ozařovalo celý pokoj a to mě rozrušovalo. Příliš jsem si uvědomovala realitu. Raději bych byla v naprosté tmě, kde se zdá všechno tak vzdálené... definovatelné jen podle zvuků. Těch jsem se nebála, slyšela jsem přesně to, co jsem potřebovala. Sluch se mi postupně zlepšoval, ale nevšimla jsem si toho. Ignorovala jsem to.
Zůstala jsem ležet s hlavou pod dekou, s nohama skrčenýma tak těsně, jak jsem to dokázala, aniž by mě u toho nebolelo břicho, ve kterém se zrovna vstřebávalo moje mrtvé dítě. Nemyslelo mi to natolik, abych si zakázala podobné myšlenky. Prostě mi vklouzly do vědomí a já je nedokázala zarazit včas. Když na mě plně dolehlo, co v nich bylo řečeno, bylo už pozdě.
Neměla jsem sílu na nic, co by mi mohlo ulevit. Hysterie byla příliš náročná. Věci kolem mě byly mimo můj dosah, pořád jsem si ještě nemohla sama stoupnout, takže jsem je nemohla rozmlátit vzteky. Vytí bych si nechala na dobu, kdy se budu schopná znovu přeměnit ve vlka. Panika byla nesmyslná; co by se teď změnilo, kdybych zpanikařila? Samozřejmě jsem se neuvěřitelně bála toho, co na to řekne Embry, až se to dozví, ale pořád jsem byla v první fázi toho šoku, že jsem přišla o naše dítě, a přes to se obava o jeho reakci nedostala. Budu se jí zabývat později. Naprosto jsem si uvědomovala ten strach, ale nenechala jsem ho na sebe zapůsobit.
Jediné, co mi nepůsobilo ještě větší trýzeň, naopak mi to odplavovalo nadbytečnou bolest z těla, byly tiché slzy, které se vsakovaly do deky i mého trička. Nechala jsem je, ať zmáčejí, co chtějí. Čím víc, tím líp. Později už třeba tolik brečet nebudu.
Nečekala jsem, jestli Carlisle odejde. Mohl už dávno odejít a já bych si toho nevšimla. Mohl tu taky zůstat a sledovat moje duševní zdraví, i když slíbil, že mi nechá chvíli pro sebe. Taky slíbil, že mi pošle Embryho... Ne. Ani na toho jsem nečekala. Čekání znamenalo naději na něco. Já jsem v tuhle chvíli neměla naděje ani špetku, takže to, co jsem provozovala, se rozhodně čekáním nazvat nemohlo. Prostě jsem jen vstřebávala, co se zrovna stalo.
Po pár minutách mi začalo docházet, že to ještě není konec. Budu muset s Carlislem prodiskutovat důsledky a případnou... recidivu. Ale až později.
Uvědomila jsem si, jak se mi zlepšil sluch, když jsem zaslechla někoho běžet lesem směrem sem. Přede dveřmi prudce zabrzdil a do schodů vyšel už opatrněji. Za dveřmi od pokoje se zastavil a chvíli bylo ticho.
Pořád jsem jen tiše plakala a tiskla si ruce na břicho, v hlavě se mi honily nepříjemné myšlenky, přesto jsem je nedokázala umlčet. Jak zaplašit myšlenky na svoje vlastní dítě, momentálně mrtvé? Žádná matka by neměla přežít svoje dítě, ani v případě, že ho nikdy neviděla, protože se z ní nikdy nedostalo. Žádná.
Jestli Embry klepal, nevím o tom. Rozhodně by se mu stejně nedostalo žádné odpovědi. Neměla jsem sílu mluvit. Trvalo jen pár dalších vteřin, než tiše otevřel dveře a vklouzl do pokoje. Stál u dveří a přešlapoval. Co mu asi Carlisle řekl? Nezdálo se, že by panikařil, nenáviděl mě, ani nic podobného... zřejmě to upír nechá na mě, abych mu vysvětlila, že opravdu nejsem k ničemu.
Nevím, jestli zareagoval na to, že jsem ležela schoulená pod dekou, nebo to byl jiný impulz, ale v okamžiku, kdy jsem ho slyšela udělat krok, jsem otevřela oči. Pořád jsem ležela pod tenkou dekou, ale i přes ni bylo vidět narudlé světlo, zaplavující pokoj. To ale v další sekundě zhaslo. Vděčně jsem si shodila deku z hlavy a nadechla se čerstvého vzduchu. Uviděla jsem, že Embry nejistě udělal krok ke mně a já si s dalším šokem všimla, že tma už není tmou. Moje vlkodlačí vidění se vracelo. Moje dítě už ho pravděpodobně potřebovat nebude, že. Mrtvé věci se obvykle moc nerozhlíží kolem.
Zakuckala jsem se při té náhlé nepřátelské myšlence, která mě pořád dokola mučila, vracela se v různých podobách. Pokaždé se přiblížila, jakoby zabalená v lesklém vánočním papíře se spoustou mašlí, aby na mě vzápětí mohla vyskočit, jako čert z narozeninového dortu v nějakém kanadském vtípku. Kanada... Znovu jsem se rozbrečela, když mi došla souvislost s tou zemí.
Embry se viditelně lekl a přišel až ke mně. Obešel postel, aby stál za mými zády, a velice opatrně si lehl za mě. Objal mi ramena, jen se mě tak lehce dotkl, zkoušel, jestli to nebolí, nebo jestli neucuknu. Trochu víc jsem se schoulila, jako bych čekala ránu, ale nesetřásla jsem ho. Nebyl to právě on, po kterém jsem ve své nejhorší chvíli celého života zatoužila? Neměla bych mu tohle dělat. Měla bych mu říct pravdu. Všechno o tom miminku. O sobě. Všechno, co mi řekl Carlisle, si zasloužil slyšet. Ale jaká slova na to použít?
Nemluvil, jenom mi prsty jemně přejížděl po ruce. Myslím, že to bylo povzbudivé gesto, ale kdo ví. Nemohla jsem se na to správně soustředit, takže to nefungovalo. Stačila ale pouhá jeho přítomnost, abych začala alespoň trochu rozumně uvažovat. Došlo mi, že můžu to dítě oplakávat, jak dlouho budu chtít, ale nic se nezmění na tom, že je mrtvé a že já jsem ta, kdo ho zabila. Znamenalo to, že se snad lituju? Nemůžu se litovat, nemám na to nárok. Právo lítosti jsem upírala někomu jinému.
Také mě napadlo, jestli se tohle dozví celý kmen. Mou ostudu. To, že jsem vražedkyně. Věděli přece, že jsem zraněná. Nemocná. Bez schopností. A teď jsem najednou kompletně zdravá, vlkodlačí smysly mám zpátky a po zlomeninách není ani památky. Nebude to někomu divné? Dovolí mi Carlisle zalhat? Vymyslet nějakou pěknou krycí historku, přičemž pravdu bude znát jen pár vyvolených? Nemůžu to tajit před Embrym, na to nemám právo. Jacobovi se potřebuju svěřit, ukáže mi věci z jiné perspektivy a já možná budu schopná žít dál. Seth už nebyl dítě a já jsem s ním sdílela jedno vědomí. Určitě se to dozví. Další, kdo to ví, je pochopitelně Carlisle, a před mámou to zřejmě také neutajím. Jak jí mám říct, že několik týdnů existovalo její vnouče?
Prořekne se Embry, až bude sdílet ve vlčí podobě svoje vědomí? Tohle nedokáže utajit. To je prostě... nemožné. Bude to tedy vědět celá Samova smečka. Při tom pomyšlení jsem se otřásla. Nemůžu zabránit tomu, aby se to dozvěděli všichni. Matně mi došlo, že už nebrečím. Vyschly mi snad oči?
Dlouho jsem ležela ve stejné poloze. Embry se nepřestával dotýkat mé ruky, bál se udělat jakýkoli jiný pohyb. Netušil, že jsem z velké části uzdravená. Pokud nechápal mou skrčenou polohu, neptal se. Neřekl jediné slovo od chvíle, co přišel, a já mu za to byla vděčná. Chtěla jsem mu to říct co nejdřív, ale na to jsem chtěla být úplně zdravá. Čekala jsem. Ano, tentokrát jsem to mohla nazvat čekáním, i když to nebylo očekávání naděje, spíš čekání na smrt. Čekala jsem, až se moje břicho naprosto uzdraví, moje hlava přestane třeštit a můj žaludek si hrát na jachtu na moři.
Nevím, jak to trvalo dlouho, ale nakonec se to stalo. Byla jsem nepopiratelně kompletně vyléčená. Prostě jsem to poznala.
Nebála jsem se posadit. Na starosti jsem teď měla důležitější věci, než strach z pohybu a z fyzické bolesti. Sedla jsem si, jako by to byla jakákoli jiná noc. Vylezla jsem z postele a stoupla si. Embry na mě nechápavě zíral, ale také si stoupl a čekal, co přijde.
Opatrně jsem si odkašlala. Nechtěla jsem chraptit, ani mít knedlík v krku, až mu svěřím svoje hrůzné tajemství. Chtěla jsem mít reprezentativní hlas, abych aspoň nějak vyjádřila soustrast a úctu tomu malému, teď už neexistujícímu tvorečkovi. Pokud se z tohohle někdy budu chtít dostat, musím ho přestat nazývat mrtvým. Škubla jsem sebou. To bylo naposled, přísahala jsem si.
Nevěděla jsem, jak zareaguje, až mu to řeknu, takže i když jsem se neuvěřitelně chtěla dotknout jeho ruky, neudělala jsem to. Není fér sahat na někoho, kdo vás zřejmě bude za pár minut nenávidět. Popošla jsem k němu tak blízko, jak to šlo, ale nedotkla jsem se ho. Zvedla jsem k němu oči. Ty jeho byly tak zmatené, jak jsem to ještě nezažila.
Došlo mi, že jestli tohle bude rozchod, tak na to nejsme na správném místě. Ani na rozhovor o našem dítěti.
"Nešel by ses se mnou projít?" požádala jsem tiše. Ukázala jsem na otevřené okno, z nějž byl vidět blízký les.
"Jistě," přikývl.
Možná bych mu měla dát na srozuměnou, že už jsem zase zpátky vlkodlakem. Otočila jsem se a vyskočila z okna. Měkce jsem přistála na nohou a okamžitě se rozběhla do lesa. Slyšela jsem, jak Embry udělal totéž a teď za mnou uhání, seč mu síly stačí. Bohužel jsem byla neporazitelná jen ve své vlčí podobě, teď jsme byli lidmi. Velmi snadno mě dohonil a běželi jsme bok po boku až na místo, které bych označila jako naše.
Pomalu jsem zpomalila, až jsem zastavila úplně. Embry mě napodobil a postavil se vedle mě. Vzal mě za ruku, přičemž jsem pocítila neskutečnou touhu se mu vyškubnout. Ale myslet na to, co bych mu teď nejraději hned řekla, jsem si zakázala, takže jsem to nutkání potlačila a riskla to. Stiskla jsem mu prsty, potřebovala jsem vědět, že je skutečný a že je tu pro mě. Zatím.
Pořád se ve mně praly dva protichůdné pocity, jako bych ani nebyla jednou osobou. Na jedné straně mučednice, vražedkyně a ustrašená osoba, která nevěřila, že se na mě Embry ještě jednou podívá, až mu řeknu celou pravdu, na straně druhé jsem byla prostě já. Zklamaná životem, který ještě nikdy nepřinesl nic než smutek a bolest, a proto už smířená s osudem, co ji čekal. Dávala jsem přednost sobě samé, ale ten pocit, že to prostě já a jenom já můžu na to, že moje dítě to ve mně nezvládlo, byl tak silný, že jsem nevěděla, jestli je správné ho potlačovat. Kdo jiný by za to měl nést odpovědnost, když ne já? Jak zjistím, co je správné a co mám dělat?
Celou dobu, co jsem sama sebe přesvědčovala o jedné nebo druhé věci, jsem se dívala Embrymu do černých očí, ještě víc zahalených temnotou, která jim dodala fialovo-modrý odstín. Nádhernější oči jsem nikdy neviděla.
Zahnala jsem tu první část sebe samé alespoň na okamžik pryč, abych se mohla před celým rozhovorem uklidnit v Embryho náručí. Postoupila jsem o kousek k němu a doufala, že něco udělá. A taky se tak stalo. Zvedl druhou ruku a přivinul mě pevně k sobě.
Hlavu jsem nechala nahoře, abych mu viděla do očí. Tvářil se zmateně, ale nic neříkal. Čekal.
"Mlčíš," řekla jsem šeptem. "Co ti řekl Carlisle?"
"Že mě potřebuješ."
"To je všechno?"
"A že se uzdravuješ. Pomalu."
Dobře. Neprozradil nic podstatného. Je to na mně.
"Víš, že jsem byla zraněná," začala jsem zlehka. Počkala jsem na jeho přikývnutí, než jsem pokračovala. "Taky jsem ztratila svoje schopnosti. Nikdo to nechápal. Nicméně teď... už vím, proč tomu tak bylo."
Nedoloval ze mě nic, trpělivě se na mě díval, hladil mě po zádech a čekal, co mu chci říct. Už se ale netvářil nezaujatě, jeho pohled byl zmučený. Tušil snad, co přijde? Evidentně měl nějaké lékařské vzdělání, když mě dokázal tak ošetřit. Poznal snad i tohle?
Už jsem se na něj nezvládla dívat přímo. "Byla jsem těhotná," řekla jsem tiše a sklopila hlavu, abych neviděla, jak mě od sebe znechuceně odkopne.
Dlouhou dobu se nic nedělo. Pak mi zvedl bradu, takže jsem se na něj musela podívat. "Byla?" zeptal se tak tiše, že jsem mu to slovo spíš musela odečíst ze rtů, než že bych ho slyšela.
"Už nejsem," potvrdila jsem s bolestí v hlase. V hlavě se mi promítaly obrazy, které jsem ani nechtěla pojmenovat, protože jsem si na to zakázala myslet. Některé myšlenky byly ale příliš dotěrné a prosákly až do mého uvažování. "Potratila jsem. Přišla jsem o naše dítě."
Konečně se vzpamatoval. "Naše dítě?" zeptal se podivným tónem. "Tys... tys přišla o... o naše... naše dítě?" Po tváři mu začaly kanout slzy. Vidět Embryho slzy mi moc nepomohlo v odhodlání už se znovu nerozplakat.
Přikývla jsem. "Je mi líto, že... že jsem nebyla... nebyla jsem dost silná," koktala jsem a snažila se vysvětlit mu, proč už naše dítě neexistuje. "Moje tělo to... nezvládlo. Omlouvám se. Promiň mi to... Neumíš si představit, jak mě to mučí. Bylo to naše dítě! Moje, tvoje..." vzlykala jsem a odtrhla se od něj. Sedla jsem si do mechu pod sebou a sklonila hlavu do dlaní. Hořké slzy si zase našly cestu z mých očí ven.
Embry se jen kmitl a sedl si vedle mě. "Leah," zašeptal nevěřícně. "Ty se omlouváš... ty... ne, prosím tě to ne, za to přece nemůžeš, není to tvoje vina, potraty se... někdy stávají."
Prudce mě k sobě přivinul, odtáhl mi ruce z očí a donutil mě zvednout zrak. Otřel mi rukou slzy a pak mě pohladil po tváři. "Tohle není tvoje vina, jasné?" zašeptal naléhavě. "Nesmíš si to vyčítat!"
Zatímco jedna moje část na mě pořád křičela všechna ta obvinění, za která bych se měla kát, ta druhá byla šťastná, že mi to Embry nevyčítá. Nebo to ještě naplno nepochopil.
"Já jsem... já jsem zodpovědná za -"
"Ne! Ty nejsi zodpovědná za nic. Není to tvoje vina. Nemohla jsi to nijak ovlivnit."
Slzy mi tekly rychleji, než je stihl stírat, a nevypadalo to, že brzy přestanou. Proč nedokáže pochopit, že to jenom moje tělo je tak neschopné, že nezvládne roli matky? Byla jsem zpátky, kde už jsem byla jednou, a kde jsem měla zůstat. U vědomí, že jsem jen geneticky slepá ulička. Proč mě ale moje tělo trestalo ještě víc tím, že mi umožnilo otěhotnět, a pak mě teprve o to dítě připravilo? Nemohlo mi prostě dopřát normální neplodnost? Bylo by to o tolik těžší?
Zavřela jsem oči, nezvládla jsem se víc dívat na jeho obličej. Přesvědčoval mě, že já jsem byla ta nevinná. To já ale nebyla. I když jsem to neudělala úmyslně, moje tělo bylo to, které to nezvládlo. A jestli jsem tomu pomohla tím pádem, pak to rozhodně byla moje vina.
Bylo mi jasné, že potřebuju co nejdřív znovu mluvit s Carlislem.
Embry mě otočil, takže si mě mohl lépe o sebe opřít. On se opřel o strom, který byl nejblíž a mě si přisunul vedle. Schoulila jsem se mu v náručí a dál se pokoušela přesvědčit, že to není moje chyba.
"Poslouchej mě, Leah." Embryho šepot byl tichý, jako šumění větru v listí stromů. "Nemůžeš za to. To... to dítě prostě nebylo dost silné, aby to vydrželo. Půjdeme znovu za Carlislem a on ti snad řekne ještě víc, vysvětlí ti, že jsi za to nemohla. Vsadím se, že ti to musel říct už na začátku," řekl si spíš pro sebe, než pro mě.
Byla jsem na půl cesty k bezvědomí a nesebrala jsem dost síly, abych mu řekla, ať přestane obviňovat to nenarozené dítě, když já jsem po ruce.
"Ne," zamumlal zase. "Za tohle vinu neneseš. Neobviňuj se, Leah. Nesmíš se obviňovat." Podle hlasu jsem usoudila, že zase pláče. Copak mě vážně nevinil? Opravdu to bral tak, že prostě to dítě nebylo dost silné, a ne já? Byla to snad pravda?
Mohla jsem tomu uvěřit a být zase schopná žít sama se sebou? Zůstat prostě u skutečnosti, že žádné dítě by ve mně nepřežilo, já na tom nenesu přímou vinu a budu to prostě muset respektovat?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Slavomír Slavomír | E-mail | Web | 24. října 2011 v 20:40 | Reagovat

Info jsem vstřebal - Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci:-))

2 Dorothypar Dorothypar | E-mail | 19. července 2017 v 2:21 | Reagovat

Absolutely NEW update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil":
captchas breaking of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another subtypes of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? You can find a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
See you later ;)

XRumer20170718

3 Arleneorare Arleneorare | E-mail | 22. července 2017 v 13:35 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil":
captcha recognition of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another subtypes of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of demo videos about XEvil in YouTube.
Good luck ;)

XRumer20170721

4 Aaaucebrorm Aaaucebrorm | E-mail | Web | 4. srpna 2017 v 17:43 | Reagovat

Segway Verona offers tours that make sure you will enjoy a fun and immerse experience of our beloved city. We combine Segway, our innovative way of transportation, with tours in the historical city centre. Through our explorations of 1 or 2 hours, we will bring you to the most breathtaking spots, so that, if you do not stay long in Verona, we make sure that you see all of the unmissable sights!

Segway is really easy to use! It is so intuitive that it feels like an extension of the human body. To understand why, consider this: if you stand up and lean forward, so that you are out of balance, you will intuitively put your leg forward. Segway works the same way: to move forward or backward, the rider just leans slightly in such direction, and Segway will follow your movements. It is also easy to turn right or left, since the rider just has to push respectively Segway’s handlebar.

Segway is safe. Anyone over the age of 12 can join our tours, except for pregnant women. Apart from these cathegories, we encorage people of every age to try Segway, because this self-balancing object can really make your experience in Verona much more delightful! In fact, if it is hot, you will enjoy some fresh air and avoid to sweat; if it is cold, you will have the possibility of staying outside the least possible time. It is proved that our 2 hours tours show you what you will see in 6 hours walking!

All the tours start with a little training on how to use Segway, because for us safety is the priority. However, we experienced that it takes just a little practice to master on Segway! There are no required skills and, in particular, no need to be able to bicycle. There will always be a tour leader with you, guiding the whole group, so that you can enjoy the view and the tour of Verona. Audioguides (available in different languages) will provide the information you need to fully comprehend the history and architecture of our main monuments, squares and buildings.

In particular, our 2 hours tour will show you: Piazza Bra, one of the biggest squares in Italy, with the Arena, the famous Roman amphitheatre; we will then take Via Oberdan in order to see Portoni Borsari, one of the ancient entrance of the Roman city; we will firstly explore Piazza Erbe and secondly Piazza Dei Signori, two squares full of symbols and buildings with enchanting beauty, and then see Arche Scaligere. Heading to the Duomo, Verona’s Cathedral, we will pass by Santa Anastasia, next to the Conservatory of music; after that, we will have a break on Ponte Pietra, the bridge with the breathtaking view of the Roman Theatre and San Pietro Castle (and much more). On our way back, we will stop at Juliet’s house, so that you don’t forget to take pictures and write your names on the walls! We will conclude our tour with Castelvecchio, the Scaligeri castle and enjoy its amazing view of Verona.

People who went on tours with us really appreciate our flexibility: we do not have fixed tour’s hours, so we can arrange the time that fits the best. Moreover, we try to adjust the path according to your preferences, spending less time on spots you have already seen and dedicate more on your favourite sights. Read what people say about us on tripadvisor...

So, if you want to make the most out of your time in Verona, contact us or stop by our office!

OFFICE HOURS: Monday to Saturday (only closed on Sunday) from 10 am to 5 pm.

DIRECTIONS: We are located in Piazza Cittadella 11b, very close to Piazza Bra, the main square with the Arena.

From Piazza Bra you can arrive at our office on foot (3 minutes): pass under the arch of the gateway with the big clock (Portoni della Bra) and walk through Corso Porta Nuova for approximately 100

http://segwayverona.com/

5 Leeannbap Leeannbap | E-mail | 11. srpna 2017 v 14:41 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil":
captchas solving of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another subtypes of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of introducing videos about XEvil in YouTube.
You read it - then IT WORKS!
See you later!

XRumer201708c

6 Avito777keeni Avito777keeni | E-mail | 15. srpna 2017 v 23:11 | Reagovat

<b>Пополение баланса Авито (Avito) за 50%</b> | <b>Телеграмм @a1garant</b>

<b>Приветствую вас, дорогие друзья!</b>

Будем рады предоставить Всем вам услуги по пополнению баланса на действующие активные аккаунты Avito (а также, совершенно новые). Если Вам необходимы конкретные балансы - пишите, будем решать. Потратить можно  на турбо продажи, любые платные услуги Авито (Avito).

<b>Аккаунты не Брут. Живут долго.</b>

Процент пополнения в нашу сторону и стоимость готовых аккаунтов: <b>50% от баланса на аккаунте.</b>
Если нужен залив на ваш аккаунт, в этом случае требуются логин и пароль Вашего акка для доступа к форме оплаты, пополнения баланса.
Для постоянных заказчиков гибкая система бонусов и скидок!
Гарантия:

<b>И, конечно же ничто не укрепляет доверие, как - Постоплата!!!</b> Вперед денег не просим... <b>А также, гасим Штрафы ГИБДД за 65% ...</b>

Оплата:
ЯндексДеньги, Webmoney (профессиональные счета)
Рады сотрудничеству!

<b>канал Телеграмм  @t.me/avito50 </b>
________

авито дать объявление бесплатно без регистрации
аккаунты авито +с балансом
авито пылесос со скидкой москва
авито авто +с пробегом область
авито ростов бесплатные объявления

7 Avia777Nut Avia777Nut | E-mail | 16. srpna 2017 v 16:55 | Reagovat

<b>Авиабилеты по РУ за 60 процентов от цены кассы.</b> по МИРУ - 50%| <b>Телеграмм @AviaRussia</b> только этот, другие не используем.

Надежно. Выгодно. Без слётов. И БЕЗ каких-либо проблем.

Оплата:
ЯндексДеньги, Webmoney (профессиональные счета)
Рады сотрудничеству!
________

купить авиабилеты дешево аэрофлот официальный сайт победа
авиабилеты онлайн дешево купить москва s7
авиабилеты москва ташкент недорого
авиакомпания s7 купить дешевые авиабилеты официальный сайт
авиабилеты дешево москва худжанд цена s7

8 DannyBib DannyBib | E-mail | Web | 19. srpna 2017 v 15:49 | Reagovat

ВНИМАНИЕ!!! Ядекс и отношение к клиентам смотреть всем!!!
Посмотрел и был в ШОКЕ....
Вот ссылка на Ютуб
https://www.youtube.com/watch?v=IdYDpLcuVnA

9 Georgesab Georgesab | E-mail | Web | 21. srpna 2017 v 19:55 | Reagovat

<a href=http://cyril-leytsihovich.ml/>компания квестра пирамида или млм, открыть сетевой маркетинг</a>

10 DorogiKRDKa DorogiKRDKa | E-mail | 24. srpna 2017 v 17:57 | Reagovat

<a href=http://rrr.regiongsm.ru/33>
<img>http://rrr.regiongsm.ru/32 </img>
</a>
Благоустройство и асфальтрование в г. Краснодаре и г.Туапсе. Решение любого вопроса по асфальтоукладке и дорожным работам. Качественно

Подробнее... Благоустройство-Краснодар.РФ   ... 8(861) 24-123-45
___________________________
благоустройство в заокском
благоустройство городов россии 2011
благоустройство муп балтийск телефон
ооо благоустройство г.пикалево
двор оренбург благоустройство

11 HollyTreds HollyTreds | E-mail | 28. srpna 2017 v 12:59 | Reagovat

<b><a href=http://seo-swat.ru//Y17aq/>This is the 2017 bomb !!!</a></b>

12 Vetbnoucky Vetbnoucky | E-mail | Web | Úterý v 23:36 | Reagovat

loan online payday loan - http://personalnerloan.org/ 10 dollar payday loans <a href=http://personalnerloan.org/>personal loan bad credit</a> ’

13 VrbyBleash VrbyBleash | E-mail | Web | Čtvrtek v 10:55 | Reagovat

best payday loan on line - http://loansvtna.org/
10 dollar payday loans <a href=http://loansvtna.org/>payday loans no credit check</a> ’

14 Bvbnidergo Bvbnidergo | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:05 | Reagovat

small loans
<a href="http://paydayhhkl.org/">payday loans online</a>
online payday loans direct lender
<a href=http://paydayhhkl.org/>payday day loans</a> ’

15 Bbecinfive Bbecinfive | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:57 | Reagovat

payday loan installment
<a href="http://paydayvax.org/">payday loans</a>
no credit check personal loans
<a href="http://paydayvax.org/">best online payday loans</a> ’

16 BlopEncult BlopEncult | E-mail | Web | Pátek v 4:18 | Reagovat

online personal loans bad credit
<a href="http://loansvtna.org/">cash advance</a>
cash and payday loans
<a href=http://loansvtna.org/>pay day loan</a> ’

17 Scrbitemia Scrbitemia | E-mail | Web | Sobota v 4:08 | Reagovat

cialis weekend pill
<a href="http://cialisofkl.com/">online cialis</a>
cialis shipped to canada
<a href=http://cialisofkl.com/>cialis generic</a> ’

18 FfvgLaully FfvgLaully | E-mail | Web | Včera v 12:16 | Reagovat

does female cialis work for women
<a href="http://veucialis.com/">cialis online</a>
cialis price canada
<a href=http://veucialis.com/>cialis online</a> ’

19 FfvgLaully FfvgLaully | E-mail | Web | Včera v 17:36 | Reagovat

generic cialis any good
<a href="http://veucialis.com/">cialis online</a>
generic cialis india
<a href=http://veucialis.com/>cialis online</a> ’

20 FsvViogaw FsvViogaw | E-mail | Web | Dnes v 2:11 | Reagovat

cialis order
<a href="http://retcialis.com/">cialis online</a>
cialis coupon
<a href="http://retcialis.com/">cialis online</a> ’

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama