______________________________________________________________________
FOTKY KOPÍRUJTE S IKONKOU BLOGU, TEXTY NEKOPÍRUJTE VŮBEC!!!

Aktuálně: Downloads The Vampire Diaries: 1. série + 2. série

Čtěte povídku na pokračování WereWolfWoman, která volně navazuje na BD!!!
V nové 43. kapitole čtěte, jak si Leah a Embry užijí první společné
chvilky po několika měsících. :)
Přečtěte si také povídky, vyprávěné:
______________________________________________________________

WereWolfWoman - 40. kapitola

12. února 2011 v 12:04 | elle |  ••• POVÍDKY
Další kapitola, tentokrát je to už čtyřicátá.
Protože je výroční, trošku jsem ji prodloužila. :)
Tak příjemné počtení. :)
NEKOPÍROVAT!!!!



Upírka se na malý okamžik zatvářila zmateně, ale hned se zase vrátila k původní chladné masce. Přejížděla očima po Jakovi i Embrym a hned zase po všech vlcích, kteří se na mýtině nacházeli.
Co si myslíš? pomyslel si opatrně Seth. Cítil, že jsem na něj ještě naštvaná za předchozí rýpání.
Nevšímala jsem si toho. Mám z toho špatnej pocit, odpověděla jsem. Ale je to nutný. Jinak bysme se nic nedozvěděli.
Jake věří, že to bude v pohodě.
Jenže Jake se může i plést. Věřila jsem mu tak, že bych mu svěřila vlastní život. Přesto riskovat jeho život mi nepřišlo správné. Mohl poslat mě.
Seth už nic neřekl a věnoval zase plnou pozornost dění na louce. V hlavě jsem mu ovšem viděla, že byl Jakovi vděčný, že mi nedovolil se proměnit.
Jacob s Embrym se přiblížili k sobě a udržovali si od upírky bezpečnou vzdálenost. Kdyby se rozhodla zaútočit, byli bychom pravděpodobně schopní se mezi ně dostat včas. Přesto mi nebylo nejlíp, sledujíc Embryho a Jaka, jak tam stojí nechránění.
Sethovi prolétla hlavou jistá emoce, ale nestihla jsem ji zaznamenat včas. Byla to výtka? Nekomentoval to a zadíval se na upírku.
Po pár dlouhých vteřinách konečně promluvila. "Děkuji, že mi dáváte šanci," začala pomalu. Její hlas byl jako zvony v kostele. Byl hlubší, než bývá u žen zvykem, ale zároveň byl krásně zvonivý a jistý. Ohromil mě. No to mi ještě chybělo, být ohromená upírem.
Tentokrát už se na to Seth chystal zareagovat, ale utnula jsem ho dřív. Nerozváděj to! zasyčela jsem na něj v hlavě.
"Co chceš?" odpověděl Embry ostře.
"Mé jméno je Maria," řekla. "Možná jste o mně už slyšeli."
"Nezajímá nás tvoje jméno," řekl chladně. "Řekni, co děláš v La Push."
Věděla jsem, že jediný důvod, proč se ji Sam s Jacobem nerozhodli zabít hned, když se o ní od Carlisla dozvěděli, byl ten, že prozatím na našem území nikoho nezabila. Buď neměla žízeň, nebo nás nechtěla naštvat.
"Přišla jsem vám udělat nabídku."
Jacob s Embrym se na sebe podívali s nevěřícným pohledem, zatímco Sam hlasitě zavrčel. Podívala jsem se jeho směrem. Upíral oči na cizinku s pohledem tak nepřátelským, že jsem ho u něj doteď nikdy neviděla. Dokonce ani když jsme dosvědčovali Renesmeeinu smrtelnost Volturiovým.
Embry vypadal, že po ní co nevidět skočí. Jacob to musel taky vidět, protože udělal krok stranou a popadl Embryho za rameno tak rychle, že Embry neměl čas se vykroutit nebo uhnout. Očima ale pořád sledoval nebezpečnou pijavici před námi. Poznala jsem na něm, že zuří.
Ostatní vlci Samovy smečky se naježili a bylo poznat, že jen díky Samovým alfa příkazům setrvávají na místě.
Sethe, stůj! přikázala jsem bratrovi rázně, protože jsem slyšela, o čem přemýšlí. Sám ji neskolíš. Kromě toho evidentně ani Sam ani Jacob nechtějí, aby ji teď někdo zabil. Snad nějakým stávajícím telepatickým spojením se přesně v tom okamžiku Jake otočil a vyslal ke mně naprosto jasný pohled. Vidíš? přisadila jsem si a pro jistotu ještě zavrčela. Ani se nehni!
Dej mi svátek, odsekl naštvaně Seth, ale poslechl.
Znovu jsme se soustředili na upírku. Všechny nás urazilo už jen to, že bychom s ní měli spolupracovat. Nechtěla jsem domyslet, co Jake udělá, až se dozví přesný účel nabídky. Už teď mu z očí šlehaly blesky a očividně vykládal nezměřitelné úsilí k sebeovládání.
"Nemáme zájem," řekl Embry. Celý se třásl a jen Jakova ruka na jeho rameni mu zabraňovala se proměnit. Byl si dobře vědom toho, že by Jacoba zranil a to nechtěl připustit.
Upírka přimhouřila oči a přejela pohledem po všech, až se zastavila na Samovi. Chvíli ho pozorovala, pak zamrkala a soustředila se zase na oba kluky.
"Ještě jsem neřekla, co nabízím," namítla tiše.
"Nemáme zájem o nic, co bys ty mohla nabídnout."
Necítila jsem se dobře, když jsem viděla, že rozhovor směřuje k nepřátelství. Chtěla jsem, aby se Jacob s Embrym proměnili zpátky do vlčí podoby, abychom ji mohli roztrhat na kusy. Jacob nemluvil, jen ji pozoroval nepřátelským pohledem. Veškerou konverzaci obstarával Embry.
"Alespoň mě vyslechněte," stála si na svém.
"Máš minutu na to, abys řekla, co chceš. Pak se hned otočíš a poběžíš pryč."
Tentokrát to byl Jake, kdo promluvil. Sundal ruku z Embryho ramene a udělal malý krok vpřed. Toužila jsem se rozběhnout a stoupnout si před něj jako ochrana.
"Nebudeš se vracet, přesně jak tě Cullenovi už jednou žádali. Cestou nikoho nezraníš."
Sam zavrčel a jeho velké černé oči se zúžily. Jake se po něm ohlédl. Embry kývl, když pochopil. Stoupl si blíž k Jacobovi a přiblížil rty až k jeho uchu.
"Nezapomeň, o co nás žádal Carlisle," zamumlal skoro nehlasně.

Já i Seth jsme stáli blízko, ale sotva jsme ho slyšeli. Byla jsem si téměř jistá, že upírka ho slyšet nemohla, ale Embry stejně pro jistotu použil kmenový jazyk.
"Musíme to dodržovat i za předpokladu, že by opustila naše území?" odpověděl Jacob taktéž v quileutštině. "Myslel jsem, že cílem bylo ji dostat odsud."
"Přesto musíme vyhovět Carlislovu požadavku. Dlužíme mu to," stál si na svém Embry a jemně kývl k Samovi. Ten ho nemohl slyšet, ale věděl, co zhruba mu Embry říká.
Jakovy zmatené oči byly zahalené temnotou, když se otočil ke mně. Kývla jsem. Embry má pravdu. Moje myšlenka byla tichá a neradostná a Jacob ji ani nemohl slyšet, ale došlo mu to. Na chvilku zavřel oči, když uvažoval nad bojovou strategií. Znala jsem ho dost dlouho, abych to poznala. Pak se znovu otočil k upírce. Ta mlčky vyčkávala, na čem se dohodneme.
"Zapomněl jsem zohlednit jisté okolnosti," promluvil zase anglicky. "Prostě řekni, co chceš, než tě zneškodníme."
Zvedla obočí, ale jinak to nekomentovala. Snad věřila, že nám uteče, nebo jí to bylo jedno. Seth byl také znepokojený.
Není možný, že tu je někdo s ní? zeptal se nejistě a těkal očima po okolí.
Aniž bychom ho cítili nebo slyšeli? Nemožný, oponovala jsem, ale neubránila jsem se tomu, abych také nepročesávala okolí všemi smysly, které to dovolovaly.
Co když se teprve ukáže? Proč zrovna teď musí být Jake v lidský podobě? naříkal Seth a stál si na své teorii.
Nic jsem neslyšela, neviděla ani necítila, ale to mě neuklidnilo. Máš pravdu. Ale teď s tím nic neuděláme. Já tě tu nenechám nechráněnýho bez dalšího vědomí, který by ti zabránilo dělat blbosti, a ty taky nikam nepůjdeš. A ostatním to nemůžeme dát vědět.
Tak se taky proměň. Jen jim to řekni a zase se proměň zpátky. Za tu chvilku se nic nestane, naléhal.
To nevíš. Já se nebudu proměňovat. Jake jasně řekl, že nemáme dělat nic. Ani kdyby tu byli dva upíři, na nás nemají. Je nás víc. Logicky to byla pravda, ale stejně ve mně něco hlodalo.
A jestli jich je ještě víc? Ne dva, ale třeba tři, čtyři, pět?
Tak máme problém, ať už o tom budou ostatní vědět, nebo ne, usoudila jsem. Sam určitě počítá s tím, že by tu mohla mít komplice. A Jake taky. To se vsadím. Uklidni se.
Neuklidnil se a nepřestával se dívat po okolí, ale už nic nenamítal.
Situace se během našeho rozhovoru nezměnila. Černovláska si neustále prohlížela všechny na mýtině a ostatní si ji měřili nepřátelským pohledem. Po dalších několika vteřinách zase promluvila.
"Jistě jste o mně už slyšeli," začala, ale tentokrát nedala nikomu šanci jí skočit do řeči. Hned pokračovala: "V souvislosti s budováním nových teritorií. Přišla jsem vám nabídnout spolupráci."
Tentokrát musel Embry zadržet Jacoba, aby se na ni nevrhnul. Druhá smečka takové štěstí neměla. Jared zvládl udělat dva skoky, než ho Samův tichý příkaz zmrazil na místě. Sam zavrčel a Sethovo znechucení bylo snad větší než moje.
Embryho hlas byl překvapivě klidný, když upírce odpovídal. "Jak sis jistě už domyslela z reakcí, nemáme zájem. Nerad bych to znovu opakoval."
"Jak ses o nás dozvěděla?" vložil se do toho Jacob a zopakoval tak nahlas otázku, která se mi už nějakou dobu přehrávala v hlavě.
Upírka se usmála. Byl to takový ten nepříjemný úsměv, při kterém se vám naježí chlupy na zádech, drápy zatnou do země, tesáky se odhalí a uši se narovnají. Očekávání nejhoršího.
"Pamatujete na ten překrásný den, při kterém jste pomohli drahým Cullenovým, a utvořili tak přesilu v boji proti špatně vycvičeným novorozeným upírům jisté osoby, která se chtěla pomstít za vraždu svého druha?"
Jacob na sobě nedal nic znát, zatímco Seth prostě jen zíral před sebe v tichém úžasu. Zavři pusu, Sethe, napomenula jsem ho, ale také jsem byla překvapená. Jak se tohle dozvěděla?
"To se nestalo," odpověděl Jake odměřeně.
Tentokrát se upírka zasmála nahlas. "Nelži mi. Jsem dobře informovaná."
Jake vzdal pokusy o zapírání. "Kým?"
Mariiny rudé oči konečně ukázaly jinou emoci než pobavení. Hněv. "Říká ti něco jméno Victoria?"
Jacob jí zíral přímo do očí. Viděla jsem, jak se třese a ucítila jsem, že se mění, jen o malinký moment později. Už bylo stejně pozdě, abych něco udělala. Jeho vztek přerostl únosnou hranici a on se sice snažil svou přeměnu zbrzdit, aby neublížil bratrovi, ale bylo příliš pozdě. Embry namáhavě uskočil, ale přesto to nebylo dostatečně rychle.
Jaku, ne! zakřičela jsem v hlavě. Už byl vlk, mou myšlenku slyšel velice dobře. Nicméně nereagoval. Soustředil se jen na zabití osoby, která zřejmě pomáhala zinscenovat útok na Bellu. Teď k ní měl jiný vztah než před pár měsíci, nicméně to pořád byla jeho nejlepší přítelkyně a to, že se ji Victoria pokusila zabít, považoval za něco hodného pomsty.
Embry od Jacoba těžkopádně odletěl a přistál na zádech o pár metrů dál s prudkým výdechem a výkřikem bolesti. Moje hlava se málem roztříštila, jak jsem se nedokázala rozhodnout, jestli dřív pomoct Jakovi, nebo se rozběhnout k Embrymu.
Sam a Seth se vrhli k Jakovi a snažili se ho odtrhnout od té zatracené pijavice.
Zabiju ju! Sethe pusť mě! Jeho myšlenky na nás křičely, ale Seth ho nepustil. Se Samem ho zvládli dostat o pár centimetrů dál, zatímco Quil a Jared se na ni vrhli. Nejspíš to nečekala, protože se nebránila, když ji oba vlci začali cupovat na kousky.
Embry se svíjel v bolestech, takže jsem k němu rychle přiskočila. Ve vlčím těle bych teď, když byla Maria neutralizovaná, nemohla udělat už nic užitečnějšího než v lidské podobě, takže jsem pevně zavřela oči a soustředila se na proměnu. Vmžiku byl ze mě člověk. Neuvěřitelně rychle jsem na sebe navlékla kraťasy i tričko, odhrnula si vlasy, které se mi nepříjemně pletly do očí, a sklonila se k Embrymu.
Věděla jsem, že pokud má zlomeniny, a podle jeho sténání bych se vsadila, že ano, mám jen pár minut na to je narovnat, aby nesrostly křivě. Nechtěla jsem, aby si musel projít tím, čím Jacob, poté, co mě zachránil před novorozeným v upírkou už zmiňovaném boji.
"Leah," zašeptal a vzápětí se rozkašlal.
"Nemluv," napomenula jsem ho tiše a pohladila ho po tváři.
Důkladně jsem si ho prohlédla. Na první pohled jsem viděla, že má zlomenou klíční kost, ale to se nezdálo být největším problémem. V okamžiku, kdy se pokusil znovu promluvit, začal vykašlávat krev. Ležel na boku, takže mu nebránila v dýchání, a přesto lapal po dechu.
"Jacobe, přestaň!" slyšela jsem zařvat Sama tak hlasitě, až jsem nadskočila. "Už je mimo, není hrozba!"
"Spálíme ji," řekl Jake po chvíli, když se trochu uklidnil.
"To nemůžeme," namítl Seth. "Slíbili jsme Carlislovi, že to neuděláme."
"Ale to bylo proto, že jsme mysleli, že chce mluvit s Jasperem. Evidentně přišla za námi, takže není důvod ji držet naživu!" odsekl Jacob.
"Same!" zavolala jsem zoufale.
"Nespálíme ji, Jaku. Quile, Jarede, hlídejte, aby zůstala ve stavu, v jakým je teď," přikázal Sam a pak se rozeběhl ke mně. Klekl si vedle Embryho z druhé strany. Zvedla jsem k němu oči, ze kterých mi začaly téct slzy.
"Má vnitřní zranění. Nemůže dýchat."
"Podívám se," řekl a opatrně mu rozepl košili. Pevně jsem držela Embryho za ruku a doufala, že Sam ví, co dělá.
"Říkal ti někdy Embry, že Paul byl tuhle na zdravotnickým kurzu?" zeptal se Sam jakoby mimochodem, když Embrymu prohmatával žebra.
"Ne," odpověděla jsem nechápavě, načež jsem sebou trhla, když Embry vykřikl bolestí.
Sam se zamračil. "Máme teď všichni stejný znalosti," objasnil svou předchozí otázku.
"Takže víš, co s ním je?"
"Má zlomenou klíční kost, to vidíš sama," řekl a ukázal na Embryho krk, na kterém bylo jasně vidět, že pod kůží nejsou kosti tak, jak by být měly. "Kromě toho má natrženou plíci žebrem, který se zlomilo, když... padal."
Střetli jsme se pohledem, ale rozhodla jsem se, že o Jakově vině na Embryho zraněních budeme mluvit až později. Nejdřív se musí uzdravit.
"Co s tím?" zeptala jsem se zoufale. Co dělat s protrženou plící?
"Měla by se mu za chvíli sama uzdravit, žebro už ji neblokuje," odpověděl sebejistě, když dokončil prohlídku Embryho zranění. "Ta žebra ale nejsou správně. Nejdřív mu musíme srovnat tu klíční kost, pak ho položíme na záda a žebra by se mu měla srovnat sama, jen s trochou dopomoci."
Byla jsem zády k celé mýtině, takže jsem neviděla, co se tam děje, ale Seth a Jacob se k nám připojili a seděli vedle Embryho. Jacob si ho prohlížel s nevěřícným výrazem v obličeji.
"Co jsem to udělal?"
"To vyřešíme později," odsekla jsem nepřátelsky. "Teď uhni. Same, co mám dělat?"
Sam se nahnul nad Embryho, aby mu viděl do očí. "Tohle bude bolet," upozornil ho. "Zatni zuby a hlavně nepanikař. Bude to dobrý."
"Vydrž, Embry," pošeptala jsem mu něžně.
"Potřebuju, abys ho chytila tady," instruoval mě Sam a vzal mou ruku a položil ji na Embryho rameno. "Druhou ruku sem, tak... pevně ho drž a nedovol mu, aby se pohnul."
Přikývla jsem, ale ruce se mi chvěly. Nedalo se poznat, jestli je to Embrym, který se celý třásl a těžce vydechoval, nebo mým strachem.
"Leah," oslovil mě Seth. "Můžu to udělat."
"Ne, já to udělám," odbyla jsem ho a i když jsem přes slzy neviděla, Samovy ruce mě navedly, kam bylo třeba. Byla jsem si jistá, že ho držím přesně, jak mi Sam řekl. "Dělej, Same. Ať to má co nejdřív za sebou."
Sam se okamžitě sklonil k Embrymu. Položil mu předloktí kolem krku a druhou rukou ho chytil za druhé rameno. "Jedna... dva... tři!"
Prudce trhl a vrátil kosti tak, jak měly být.
Embry vykřikl bolestí tak hlasitě, že to muselo být slyšet až ve Forks. Namáhavě vzlykal, jak mu dosud neuzdravená plíce bránila plně dýchat a zároveň potřeboval nějak vyventilovat bolest, kterou trpěl. Sam odstrčil moje ruce a zručně ho položil na záda. Embry znovu vykřikl a vzápětí ztratil vědomí.
Rozbrečela jsem se naplno a chytila ho za ruku.
Moc dobře jsem si pamatovala, jak bolí zlomené žebro, ale Embry trpěl kvůli tomu ostatnímu. Zlomenina žebra nebolí ani zdaleka tolik, jako klíční kosti. Už jednou jsem tohle zažila v přímém přenosu - to, když Bella vystartovala po Sethovi a ten si ji zlomil. Ta bolest byla nepředstavitelná. Jediné, co mě uklidňovalo, že za pár hodin by se měl Embryho stav rapidně zlepšit.
"Naprav mu to žebro, dokud není při vědomí," zašeptala jsem.
Sam nezaváhal a narovnal Embryho, aby ležel rovně. Pak mu rukama obemknul hrudník a našel zlomeninu, kterou ve vteřině napravil. "Teď ho musíme nechat ležet, aby mu to správně srostlo. A kontroluj, jestli dýchá. Až začne dýchat pravidelněji a lehčeji, znamená, to, že plíce se mu uzdravila."
"Ty tady nezůstaneš?" zeptala jsem se zděšeně.
"Rád bych, ale už tady nic víc neudělám, a kromě toho musím za Carlislem. Chci zjistit, za jak dlouho dorazí Jasper, pokud s ní bude ještě chtít mluvit. Já rozhodně už ne. Jednou to stačilo," zachmuřil se Sam a pohledem přejel Embryho. "Zvládne to."
"Jacob může jít s tebou," řekla jsem, aniž bych spustila oči z Embryho.
"To je dobrej nápad," souhlasil Seth. "Já tu můžu zůstat s tebou."
"Leah," začal Jacob zmučeně, ale já jsem mu skočila do řeči.
"Běž, Jaku." Věděla jsem, že ho mrzí, že Embryho zranil, a taky že mu to nemůžu vyčítat, protože tahle jedna věc nemohla zastínit všechno ostatní, co udělal pro dobro všech, ale nechtěla jsem ho teď mít na očích. "Ty taky, Sethe. Nemusíte tady zůstávat. Stejně potřebuju jenom někoho ze Samovy smečky, a Quil tady určitě zůstane."
"Co když měla komplice a ten se sem dostane?"
"Budete tady za chvilku, ne?"
"Nemyslím, že by měla komplice. Od Belly vím, že tahle ženská neradši pracuje sama. Měli bychom nechat Leah, aby tu s Embrym zůstala. My se postaráme o ten zbytek," vložil se do toho Jake.
"Kdyby něco, proměň, se. Já zůstanu ve vlčí podobě," řekl Seth, pohladil mě po vlasech a rozběhl se pryč.
"Dej nám přes Setha vědět, pokud bude problém. Nezůstane od nás daleko," dodal Sam. Jacob víc neřekl, jenom se zatvářil zmučeně a zamířil za Sethem, stejně jako Sam.
Sedla jsem si vedle Embryho. Otočila jsem se k vlkům, kteří hlídali rozkouskovanou Mariu. Oproti mému očekávání tam byl jen jeden vlk. Jared zůstal ve zvířecí podobě, aby plnil svou povinnost, zatímco Quil byl člověkem a stál jen kousek ode mě. Došel až k nám a sedl si na zem. Zadíval se na kamaráda s obavou, kterou jsem u něj doteď viděla jen v případě, že šlo o Claire.
"Nemůžeš ho vinit," řekl po chvíli. "Mohl to být kdokoli z nás, kdo by se neovládl. Mohlas to být ty."
"Tohle bych neudělala," namítla jsem.
"Pokud bys měla důvod jako Jake, tak jo," nedal se. "Nechci ho zbytečně obhajovat, oba jsou moji dva nejlepší přátelé, ale v tomhle případě si myslím, že mám pravdu."
Vzdychla jsem a zvedla k němu oči. "Já vím. Jen jsem ho teď nechtěla mít nablízku. Mohla bych udělat něco unáhlenýho."
Než Quil stihl odpovědět, Embry se znovu rozkašlal. Lekla jsem se, ale zachovala si chladnou hlavu. Otřela jsem si oči, abych líp viděla, a chytila ho za obě ramena a donutila ho ležet.
Prudce vydechl, načež zasténal.
"Cítíš se o něco líp?" zeptala jsem se.
"O trošku," zašeptal po chvilce. "Líp se mi dýchá."
"To je dobře," oddychla jsem si. "A bolí to?"
"Bolí mě - au!"
Tentokrát byl jeho výkřik skoro srovnatelný s tím, když mu Sam rovnal tu klíční kost.
"Co tě bolí? Embry? Embry, mluv se mnou!"
"N-noha... bolí... bolí mě noha," usykával.
Jeho nohou jsme si nevšímali, starali jsme se o to, aby mohl dýchat a aby mu nesrostla křivě klíční kost. Sjela jsem pohledem dolů a okamžitě jsem uviděla, co jsme všichni opomněli. Jeho pravdá noha ležela v nepřirozeném úhlu. Nebyl nijak extra viditelný, dokud jsem se na něj nezaměřila.
"Máš vykloubený koleno," informovala jsem ho zděšeně. "Quile!"
"Embry, musíš zůstat v klidu. Tohle bude hodně bolet," zamumlal Quil a přesunul se k jeho nohám.
"Potřebuješ pomoc?" zeptala jsem se nejistě.
"Jo," přikývl Quil.
Embry dýchal pořád rychleji, jak se snažil zbavit se bolesti. Znovu jsem se rozbrečela.
"Leah!" vyštěkl Quil. "Soustřeď se, musíme rychle, než se mu to zahojí. A to by nebylo hezký. Musíš si nad něj obkročmo kleknout, abys byla čelem k jeho kolenům. Ale nesedej si na něj, jenom si nad něj klekni."
Udělala jsem, co po mně chtěl. "A teď?"
"Dej obě ruce sem," naznačil místo nad jeho kolenem. "Přimáčkni mu to stehno pevně k zemi a nepouštěj ho."
"Dobře," řekla jsem. Koktala jsem, tekly mi slzy a třásly se mi ruce, ale vyhověla jsem Quilovým instrukcím.
"Embry, nehýbej se," zašeptal Quil a přesunul se přesně naproti mně. "Raz, dva... tři!"
Embry vykřikl bolestí a škubl sebou. Ruce mu vystřelily a já jsem ucítila bolest, jak mě zasáhly. Spadla jsem z něj. Naštěstí jsem ale nespadla na něj. Vzápětí jsem se otočila a podívala se na něj, ale nebyl při vědomí. Zkontrolovala jsem mu dech, jak řekl Sam, ale žádný jsem nezaznamenala.
Vlastní bolest jsem vůbec nevnímala.
Embry nedýchal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama