Rob už měl nejspíš všeho dost a chtěl být chvíli doma, a tak si dal víkendové volno. Celý víkend strávil v LA se svými přáteli a v neděli večer se vrátil natáčet New moon.
Tak jo, je to starší shoot, ale je zajímavej! I když je pravda, že Rob tam vypadá, jako by se týden neholil... no ale zase je tam režisérka, což je shoot, kterých moc není. A líbí se mi to pozadí.
Jsou to jen tři fotky, jak všichni jistě ví, asi to sem dávám pozdě, už je to úplně všude, ale mam to stažený už dlouho a teprve teď jsem se k tomu dostala. :) Je to focený někdy v půlce března.
22.2.2009 bylo v Los Angeles předávání cen Oscar pro rok 2009. Jakožto částečný moderátor se tam objevil Robert Pattinson, Edward z filmu Twilight. Ačkoli ho nemám z nich úplně nejradši, tady mu to fakt seklo. Když pro jednou odložil tu svou image bezdomovce, a má pěkně dorostlé ty vlasy, upravené a vůbec... tak prostě vypadá dobře. :) Nominaci uváděl s Amandou Seyfried (Sophie v Mamma mia!).
"Musím odejít," zašeptala jsem. "Musím jít hned, dokud je tma a dokud všichni spí."
"Takže vážně odcházíš?" zamumlal smutně a odvrátil hlavu.
"Víš stejně dobře jako já, že to musím udělat. A sama," dodala jsem pro jistotu. Drásalo mi to srdce, ale věděla jsem, že dělám správně. Díky té noci jsem si uvědomila, co musím udělat. Včerejší rozchod byl definitivní, tohle bylo opravdu jenom pozdní rozloučení.
V očích se mu zračila bolest, ale viděla jsem na něm, že konečně pochopil. Došlo mu, že nemůže opustit svou matku, svou smečku... věděl, že se otiskne a mně by tím pak ubližoval. Byla jsem si jistá, že mi to nechce ztěžovat.
"Půjdeš mě doprovodit?" zeptala jsem se tiše, aniž bych se na něj podívala.
Neřekl nic, ale po chvilce jsem slyšela, jak vstává z postele. Pohyb za mnou byl tichý, ale jistý. Cítila jsem jeho pohlazení na svých ramenou a bezděčně se otočila.
Podíval se mi do očí s odevzdaným výrazem. Věděl, že tohle je opravdu naposled, co se na nějakou dobu vidíme. Pohladil mě po tváři a přejel až k boku. Pak se ke mně pomaličku nahnul a jemně přitiskl svoje rty na ty moje. Líbal mě jen chvilku, než se odtáhl a objal mě.
"Myslím, že líp jsme se rozloučit nemohli," zašeptala jsem mu do ramene. "Děkuju."